Bůh vyslýchá modlitby

„Teď ještě nezemřeš“, řekl Bůh Monice, když ležela v kómatu.

Modlitba nese. To prožila Monika Veilová. Na nemocničním lůžku bojovala o svůj život – pak bylo všechno pryč. Najednou pocítila nadpřirozenou Boží pomoc. Ve svém svědectví vypráví Monika, jak ji Bůh  zachytil:

„Ležím na nemocničním lůžku a vidím strop se světly a oranžový závěs vedle postele. Necítím žádnou bolest. Pozoruji několik lidí, kteří stojí kolem mé postele a něco se mnou dělají, avšak nic necítím. Mám hrozný strach. Vím, že je to můj smrtelný zápas. Nejen lékaři bojují o můj život, ale i já se musím aktivně zapojit a spolubojovat. To je to nejhorší, co jsem kdy prožila. A pak najednou boj ustane. Mám pocit, že se mé tělo odpoutává od lůžka a vznáší ke stropu. Vím, že jsem mrtvá. Všechno je tak klidné a já jsem dokonale šťastná. Dostávám se do jiného světa, kde vládne pokoj. A pak slyším hlas, který mi říká: "Potřebuji tě ještě. Teď ještě nezemřeš a já tě opět zcela uzdravím.“


Venku z kómatu

Celý týden jsem ležela v kómatu. Když jsem se probudila, stála má rodina kolem mého lůžka. Slyším, jak mluví: „Myslím, že nás slyší – myslím, že se na nás dívá...“ Nedovedu se pohnout a nemůžu jim nic říci, protože jedna z mnoha trubek vězí v mé dýchací trubici.

Po týdnu jsem byla přemístěna do rehabilitační kliniky. Prsty dovedu pozvolna pohybovat a jazykem ukázat ano či ne. A pak to jde všechno velmi rychle. Během dvou týdnů jsem zbavena všech cizích předmětů: tracheotomie, infuze, katetru a žaludeční sondy. Můžu opět mluvit, smát se a jíst. Učím se jezdit na invalidním vozíčku a pak ujdu několik kroků na bradlech. O týden později zvládám chůzi bez bradel a začínám s plaváním a chůzí do schodů.


Bůh mluví skrze myšlenky

Vše vyvolala sinusová žilní trombóza, tedy krevní sraženina v mozku. Nemůžu si na nic vzpomenout. Údajně jsem ležela téměř 20 hodin na podlaze svého bytu, než jsem byla nalezena.

Zvlášť se mě dotkl následující zážitek: v té době, kdy jsem byla na jednotce intenzivní péče a můj rozum ve skutečnosti nefungoval, začal Bůh se mnou komunikovat zcela novým způsobem, totiž od ducha k duchu. Ale čím více se můj rozum vracel, tím méně jsem byla schopna se do takové duchovní komunikace pouštět.

O víkendu, který jsem po dlouhé době strávila opět doma, jsem vzala do ruky kytaru a zkoušela zahrát a zazpívat pár písní, kterými jsem chtěla Boha chválit. Po nějaké chvíli mě Bůh přerušil a začal mluvit do mých myšlenek. Řekl mi, že nechce abych ho chválila a uctívala svým rozumem, ale duchem. Nerozuměla jsem tomu a řekla mu, že mě to musí nejprve naučit. Nyní mě přivádí hlouběji do duchovní komunikace – od ducha k duchu.

Dnes mám ještě lehkou mozkovou poruchu. Koncentrace a pozornost mi způsobují potíže. Proto jsem také velmi rychle vyčerpaná a potřebuji ještě mnoho oddychových přestávek. Ale to už je také všechno. Vrátila se mi paměť, má osobnost je beze změny a svůj všední den zvládám samostatně, bez pomoci druhých. Je to zázrak! Bůh vyslýchá modlitby! Také dnes zasahuje viditelně do našeho života a uzdravuje!“


Zdroj: Centrum Oase Náchod