Proč se říká: Je zlá jako Jezábel?!

Po smrti krále Šalomouna nastaly pro Izrael špatné časy – další králové od Hospodina odpadli a země byla rozdělena na severní a jižní část, které proti sobě vedly boje. Jedním z izraelských králů byl i Achab a jak se píše v Bibli, „dopouštěl se toho, co je zlé v Hospodinových očích, více než všichni, kdo byli před ním“ (1 Kr 16,30). Mimo jiné se oženil se sidónskou princeznou Jezábelou a začal se klanět cizímu bohu Baalovi. Z rozkazu Jezábel byli pronásledováni a zabiti všichni Hospodinovi proroci, jen Elijáš unikl. O tom, jakou povahu Jezábel měla, vypovídá příběh o Nábotově vinici (1 Kr 21.kap.). Jednoho dne zatoužil Achab po vinici, která patřila muži jménem Nábot. Král si z ní chtěl zřídit zelinářskou zahradu, protože ležela blízko jeho domu. Nabízel za ni Nábotovi peníze nebo jinou vinici, on však dědictví po svých předcích nechtěl za žádnou cenu prodat. Achab z toho byl rozmrzelý. Když se s tím svěřil večer své ženě, pohotově našla řešení: „Neboj se,“ řekla, „všechno zařídím. Teď ukážeš svou královskou moc nad Izraelem!“ Lstí zařídila, aby byl Nábot postaven do čela lidu a vzápětí lživě obviněn ze zrady a ukamenován. Když se to stalo, Achab si jeho vinici přivlastnil. Prorok Elijáš za to Achaba ostře pokáral a předpověděl, že jeho i Jezábelu čeká tvrdý trest. Achab alespoň svého činu litoval, Jezábel však nikoliv. Byla lstivá a nemilosrdná až do své smrti. Ta ovšem byla krutá stejně jako tato žena – tak jak řekl Elijáš – Jezábel vyhodili z okna, koně ji ušlapali a psi roztrhali na kusy a sežrali (2 Kr 9,29-37). Řekne-li tedy někdo o nějaké ženě, že je jako Jezábel, rozhodně to nelze považovat za lichotku.

převzato z křesťanského časopisu pro děti