Huraaa! Wakacje!

 

PŘÍBĚH:

„Tady zahni doprava, a měli bychom vjíždět do vesnice,“ naviguje maminka.
„Jenže žádná tady není,“ tváří se zoufale tatínek „a přes tu mlhu nevidím skoro nic.
Myslím, že jsme se úplně ztratili.“
„Ztratili?“ ptají se ustrašeně Jirka s Evou. “Tak zavoláme tetě Jitce, a ona nám
řekne, jak se k ní dostaneme,“ navrhuje Eva.
„Jenže tady nemáme žádný signál. Jsme v nějakém údolí,“ odpoví tatínek.
„Tak co teď?“ přemýšlí nahlas maminka. “Je už skoro půlnoc, přece nebudeme
spát v autě? Je už pěkná zima...“
„Třeba tady bydlí nějací křesťané a mohli by nás u sebe nechat přespat...“
napadá Jirku.
„Tak se pomodlíme, aby nám Bůh pomohl,“ navrhne tatínek a prosí Boha o pomoc.
„Zkusíme jet ještě kousek dál a uvidíme,“ navrhne tatínek a nastartuje. Po chvíli
se ocitnou v neznámé vesnici. Úplně na konci vesnice stojí velký dům na kterém
je kříž a nad ním citát z Bible.
„Tady určitě budou nějací křesťané,“ zaraduje se tatínek.
„Jenže už je hrozně pozdě, copak je můžeme jen tak vzbudit a chtít u nich
přespat?“ strachuje se maminka.
„Obávám se, že nám nic jiného nezbývá, pokud nechceme spát v autě,“ zažertuje
tatínek a zazvoní na zvonek.
„Po chvíli se otevřou dveře a v nich se objeví pán v županu. „Co potřebujete?“ ptá
se laskavě.
„Moc se omlouvám, že vás budíme, ale my jsme tady s manželkou a dětmi úplně
zabloudili,“ vysvětluje tatínek.
„Jedeme na návštěvu k tetě Jitce!“ přidá se malá Eva, “ale v té mlze vůbec
nevíme, kde jsme.“
„Tak pojďte dál, určitě je vám zima.“
Za chvíli už všichni sedí u teplého čaje.
„Vy chcete k tetě Jitce? A není to náhodou teta Jitka Vostrá?“
„Vy ji znáte?“ ptá se překvapeně maminka. „To víte, my křesťané se tady v okolí
známe, i když třeba nejsme ze stejné církve,“ pousměje se. “Zrovna včera tady
byla a říkala, že přijedete. To jste ale docela dost zabloudili, je to za kopcem,
ale teď už může být silnice namrzlá a navíc ta mlha... Myslím, že bude
bezpečnější, když tady přespíte a ráno můžete za tetou vyrazit.“
„Jé, to by bylo prima,“ rozzáří se maminka. „Vy jste tak hodný!“
„Křesťané jsou jedna rodina a mají si vzájemně pomáhat,“ usměje se hostitel.

Ještě před spaním se všichni společně modlí: „Pane, moc ti děkujeme,
že jsme všichni tvoje Boží děti a jsme jedna velká rodina!“